Pět let jsem truchlila nad zánikem české verze mého nejoblíbenějšího časopisu Premiere. Načež jsem se rozhodla využít svůj filmový entuziasmus a skrovné znalosti kinematografie k vytváření blogu pro sebe a snad i další filmové nadšence. Vítejte!
Fénix (Phoenix, režie Christian Petzold)
Drama o někdejší herečce, která se vrací z Osvětimi s poznamenanou (nejen) tváří. Její manžel ji nepozná a ona přijímá roli jeho manželky, tedy sebe sama, kterou má hrát pro to, aby muž získal dědictví. Nina Hoss a Ronald Zehrfeld měli hlavní role už v předchozím Petzoldově filmu, Barbaře.
Míra natěšenosti: 60 %
Christian Petzold. Od Paul Katzenberger (Vlastní dílo) [CC BY-SA 4.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Focus (Focus, režie Glenn Ficarra a John Requa)
Protřelý podvodník (Will Smith) a se zamiluje do začátečnice (Vlkem z Wall Street proslavená Margot Robbie), ale vztah jim dlouho nevydrží. Když se po třech letech znovu potkají, rozehrají komplikovanou hru, při které se každý sám za sebe pokouší podfouknout jednoho miliardáře (Rodrigo Santoro - jo, to je ten hezoun z Lásky nebeské). Dvojice Ficarra a Requa, která režírovala i mou oblíbenou Bláznivou, zatracenou lásku a také I Love You Philipp Morris, dává naději na přinejmenším obstojnou kvalitu.
Míra natěšenosti: 65 %
Ghoul (režie Petr Jákl ml.)
Trojice dokumentaristů se na Ukrajině snaží dopídit pravdu o kanibalismu, k němuž zde mělo docházet během hladomoru začátkem 30. let, a nachází souvislosti se sériovým vrah Andrejem Čikatilem (ten skutečně v letech 1978-1990 zavraždil nejméně 53 dětí a žen). Už z traileru to vypadá, že film je kromě znepokojivé atmosféry pochmurných exteriérů a interiérů postavený hlavně na přemíře nepříjemných zvuků a lekaček. Mistrovské dílo to asi nebude, můžeme doufat nanejvýš v relativně povedený pokus o českou Záhadu Blair Witch (Jákl taktéž obsadil neznámé herce, podle jmen převážně americké provenience). O Čikatilovi byl v roce 1995 natočen vysoko hodnocený a hvězdně obsazený Občan X, který ale primárně neoperoval v hororovém žánru.
Míra natěšenosti: 25 %
Teorie všeho (Theory of Everything, režie James Marsh)
Oscarový Eddie Radmayne jako Stephen Hawking, Felicity Jones jako jeho první manželka. Pro režiséra Marshe jde o jeho dosud nejlepší snímek, který bude zřejmě nijak zvlášť originálním způsobem vyprávět o životě slavného fyzika na základě knižní předlohy Jane Hawking. Sílu to nejspíš (hlavně díky Radmayneovi a už vzhledem k tématu) mít bude. Mimochodem, v roce 2004 si Hawkinga ve stejnojmenném televizním filmu, na ČSFD výše hodnoceném nežli Teorie všeho, zahrál dnes proslulý Benedict Cumberbatch.
Míra natěšenosti: 75 %
Violette (Violette, režie Martin Provost)
Původně herec Provost se ve svém nejnovějším počinu podobně jako v šest let staré Séraphine zabývá životním příběhem slavné ženy - v tomto případě spisovatelky Violette Leduc (Emmanuelle Devos), kterou pojil zvláštní vztah k Simone de Beauvoir (Sandrine Kiberlain).
Míra natěšenosti: 60 %
Sandrine Kiberlain, Martin Provost a Emmanuelle Devos. Georges Biard [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Před letošním vyhlášením Oscarů se mi zachtělo zopakovat si oceněné snímky a při té příležitosti stručně ohodnotit ty, které získaly Cenu Akademie za nejlepší film. Tedy jen ty, které jsem doposud zhlédla. Ujasním si přitom své názory a zhrozím se, kolik oceněných majstrštyků jsem ještě neviděla, případný čtenář si může zopakovat něco z historie Oscarů a vytvořit si představu o mém vkusu. Vezměmě to proti toku času...
Umělec (The Artist, režie Michel Hazanavicius, 2011)
Snímek, který se (prakticky) obejde bez mluveného slova a přitom zaujme i necinefila. Při sledování jsem se většinu času musela přitrouble usmívat - kromě chvil dojetí nad psíkem a jeho nešťastným páníčkem. Díky tvůrcům za rozumnou délku stopáže.
****
Králova řeč (The King's Speech, režie Tom Hooper, 2010)
Jasně, skvělý Firth, dobří Rush a Bonham Carter... Přesto mi tenhle film úplně nesedl, nedokázal mě skutečně strhnout (tam, kde by se to patřilo). Holt britská rezervovanost.
****
Milionář z chatrče (Slumdog Millionaire, režie Danny Boyle, 2008)
Boyle překvapil indickým kýčem s nadupaným soundtrackem. A já mu to sežrala i s navijákem. Akademie ostatně též.
****
Pán prstenů: Návrat krále (The Lord of the Rings: The Return of the King, režie Peter Jackson, 2003)
Tak konečně bez váhání za plný počet! I když zrovna na třetím LOTRovi jsem oproti dvěma předchozím dílům už v kině shledala několik málo nedostatků...
*****
Chicago (Chicago, režie Rob Marshall, 2002)
Bravurní tanečně-hudební vystoupení, Zeta-Jones a Zellweger v rolích, které jim musela závidět nejmíň polovina kolegyň. Akorát že většinu děje jsem zapomněla zhruba do měsíce.
****
Pán prstenů: Společenstvo... No dobře, tenhle film v roce 2001 nevyhrál. Ale měl! A Čistou duši jsem na protest neviděla.
Gladiátor (Gladiator, režie Ridley Scott, 2000)
Počkat, takže on dva roky po sobě vyhrál snímek s Crowem v hlavní roli? Tak teď jsem ještě naštvanější. Ale tenhle film není úplně marnej, no... Hvězdička dolů za poněkud plytký obsah, palec nahoru za Phoenixe!
****
Zamilovaný Shakespeare (Shakespeare in Love, režie John Madden, 1998)
Jednou jsem s mírným despektem prohlásila, že akademici ještě zblblí Titanicem další rok vsadili zas na romantiku. A pak jsem ten film konečně viděla. Sice není dokonalý, ale je okouzlující.
****
Titanic (Titanic, režie James Cameron, 1997)
Řemeslně skvěle zvládnuté a strhující. Ať mi nikdo netvrdí, že není jedním z nejlepších filmů 90. let. Tohle bude klasika ještě za padesát let.
*****
Anglický pacient (The English Patient, režie Anthony Minghella, 1996)
Velmi dlouhé. Krása pouště, pomalu a pečlivě budovaný příběh zakázané lásky... Úchvatná záležitost, jen bych obešla se obešla bez vedlejší lovestory Juliette Binoche, ač zrovna ta za svůj výkon dostala Oscara.
****
Statečné srdce (Braveheart, režie Mel Gibson, 1995)
Slušný biják, ve kterém historie (podobně jako v Gladiátorovi) dostává na frak, což mi ovšem až tolik nevadilo. Gibson si do hlavní role těžko mohl obsadit někoho vhodnějšího nežli sebe.
***
Forrest Gump (Forrest Gump, režie Robert Zemeckis, 1994)
Vyděračsky dojímavé a nezapomenutelné.
*****
Schindlerův seznam (Schindler's List, režie Steven Spielberg, 1993)
Parádní kamera a Spielberg ve své možná nejlepší režisérské formě - ve srovnání s mladším, podobně drsným, ale poněkud odosobněným a dost na efekt vystavěným Polanského Pianistou u mě jednoznačně vede Schindlerův seznam. Místy mi film připomínal i můj oblíbený, byť o poznání komornější Obchod na korze. Scény likvidace krakovského ghetta představují jeden z vrcholů snímku, avšak toho zapamatováníhodného se tu najde mnohem víc. Ralph Fiennes jako Amon Göth ztělesňuje zákeřnější Zlo než jako Voldemort; bezchybní jsou i Liam Neeson a Ben Kingsley (ten se zde dokázal i přes prakticky stejné kulaté brejličky oprostit od Gándhího a minimalisticky ztvárnit ustaraného židovského účetního).
*****
Mlčení jehňátek (The Silence of the Lambs, režie Jonathan Demme, 1991)
Mnoho povyku pro nic, resp. pro krátký, byť samozřejmě mistrovský Hopkinsův part - zbytek šedý průměr. Hannibala (2001) jsem prostě ocenila víc.
***
Tanec s vlky (Dances with Wolves, režie Kevin Costner, 1990)
I po patnácti letech velmi dobrý film, který ani zarytým cynikům nedává šanci proti jeho vyznění cokoli kloudného namítat.
****
Rain Man (Rain Man, režie Barry Levinson, 1988)
Viděla jsem až před několika roky a vážně mě to dostalo. Vcelku prostý příběh natočený s velkou dávkou citu a také laskavého humoru (ne toho českého, naštěstí).
*****
"Academy Awards Ticket 1988" by photo by Alan Light. Licensed under CC BY 2.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Academy_Awards_Ticket_1988.jpg#mediaviewer/File:Academy_Awards_Ticket_1988.jpg
Poslední císař (The Last Emperor, režie Bernardo Bertolucci, 1987)
Tak sledování tohohle snímku pro mě bylo docela utrpením. Samozřejmě úchvatná vizuální stránka a vůbec, jenže hlavní postava jakoby zůstávala za těžkým závěsem filmové velkoleposti a z celé té monumentálnosti mi nakonec v hlavě uvízlo jen pár střípků.
***
Četa (Platoon, režie Oliver Stone, 1986)
Tohoto filmu jsem se bála, ale celkem zbytečně - už jsem viděla i drsnější a depresivnější záležitosti. Každopádně sílu to má.
****
Vzpomínky na Afriku (Out of Africa, režie Sydney Pollack, 1985)
Nádherný snímek, který si člověk musí prožít, dýchat s hlavními postavami - což díky Meryl a Robertovi, skvostné kameře a božské hudbě není nijak obtížné. A na konci čeká slzavé údolí...
*****
Amadeus (Amadeus, režie Miloš Forman, 1984)
Po Goyových přízracích můj nejméně oblíbený film od Formana. Vždycky se radši znovu kouknu na Přelet, Vlasy, Valmonta, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko, než na Amadea. Formanovi dle mě prostě víc sluší komornější příběhy. Ale řemeslně zvládnuté je to mistrně, o tom žádná.
****
Gándhí (Gandhi, režie Richard Attenborough, 1983)
Z dnešního pohledu trochu zdlouhavé. Avšak neumím si představit, že by v současnosti nebo vůbec někdy o Gándhím mohl být natočen lepší film...
*****
Lovec jelenů (The Deer Hunter, režie Michal Cimino, 1978)
Á, už jsme v 70. letech, které považuji za éru, kdy se často točili "odtažité" filmy s postavami, do kterých bylo obtížné až nemožné se vcítit. Takový je i Lovec jelenů, hořká obžaloba války ve Vietnamu a jejích ničivých následků "doma", tj. v USA. Následků pro jedince, kteří si tím peklem prošli. Bohužel film samotný je tak trochu diváckým peklem, které se vleče zdánlivě donekonečna. Přesto stojí za vidění.
****
Annie Hallová (Annie Hall, režie Woody Allen, 1977)
Lepší s každým dalším zhlédnutím, esence toho nejpovedenějšího z Woodyho stylu.
****
Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo's Nest, režie Miloš Forman, 1975)
Tomuhle snad nejde nic vytknout. I moji rodičové, a to nejsou žádní cinefilové, na to dokázali zhypnotizovaně koukat od začátku do konce. Dvakrát.
*****
Kmotr II (The Godfather: Part II, režie Francis Ford Coppola, 1974)
Řadím se mezi ty, kteří dvojku považují za lepší než jedničku. Kromě Pacina zde exceluje De Niro jako mladý Don Vito. Skvostně využitých 200 minut.
*****
Podraz (The Sting, režie David S. Ward, 1973)
27. nejlepší film na ČSFD. Fenomenální dvojice Redford-Newman. Chtělo se mi to líbit, ale nelíbilo. Možná špatný den? Raději nehodnotím hvězdičkami.
Kmotr (The Godfather, režie Francis Ford Coppola, 1972)
Jednička kmotrovské série podle mě doplácí na výše uvedenou sedmdesátkovou odtažitost. I tak to na plný počet stačí. Akorát považuju za hroznou nespravedlnost, že tváří prvního Kmotra je Brando. Už od prvního filmu to přece celé táhne Al Pacino. Howgh, domluvila jsem.
*****
My Fair Lady (My Fair Lady, režie George Cukor, 1964)
Odzbrojující Audrey v trochu přeslazené adaptaci Shawova Pygmaliónu s poněkud přepálenou stopáží a líbeznými melodiemi.
****
Audrey Hepburn při natáčení My Fair Lady s kameramanem Harrym Strandlingem starším. „Harry Stradling-Audrey Hepburn in My Fair Lady“ od unknown (Warner Bros.) – http://acertaincinema.com/media-tags/harry-stradling/. Licencováno pod Public domain via Wikimedia Commons.
Ben Hur (Ben-Hur, režie Miklós Rózsa, 1959)
Jedenáctioscarový velkofilm, který mě už v mém útlém věku dokázal zaujmout.
****
Kostýmy z filmu Ben Hur. Od pop culture geek from Los Angeles, CA, USA [CC-BY-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Cesta kolem světa za 80 dní (Around the World in Eighty Days, režie Michael Anderson, 1956)
Niven se ve své úloze zajísté blýsknul, potěší i rolička Marlene Dietrich. Ale k čemu to, když je vše utopené v oceánu nudy? Tenhle kousek prostě zubu času zrovna dvakrát neodolal.
**
Mrtvá a živá (Rebecca, režie Alfred Hitchcock, 1940)
Většina Hitchcockových filmů působí mnohem moderněji a svěžeji, než by jeden vzhledem k době jejich vzniku předpokládal. Celkem to platí i v případě Rebeky, i když Hitchcock jistě natočil lepší filmy.
****
Jih proti Severu (Gone with the Wind, režie Victor Fleming, George Cukor, Sam Wood, 1939)
Předlouhá rozmáchlá kostýmní freska s charismatickými představiteli hlavních rolí. Několik scén vyčnívá, zbytek odvál vítr.
***
Plakát k filmu Jih proti Severu. Od Employee(s) of MGM [Public domain], prostřednictvím Wikimedia Commons
Co chci určitě ještě vidět: Casablanca (1943), Most přes řeku Kwai (1957), Lawrence z Arábie (1962), Půlnoční kovboj (1969), Rocky (1976), Kramerová versus Kramer (1979), Řidič slečny Daisy (1989), Americká krása (1999), Skrytá identita (2006), Tahle země není pro starý (2007), Argo (2012).
Pozn.: vyškrtnuté snímky jsem mezitím stihla zhlédnout
Danielův svět (režie Veronika Lišková)
Portrét české pedofilní komunity dává skrze svého
hlavního protagonistu a jemu podobné nahlédnout do (nelehkého) osobního
života lidí, pro které je láska zakázaná. Ukáže se, jak toto těžké a kontroverzní téma zvládla zpracovat mladá dokumentaristka. Na české poměry jde každopádně o odvážný počin - ostatně, ani ve světě neexistuje mnoho podobných dokumentů.
Míra natěšenosti: 35 %
Kingsman: Tajná služba (Kingsman: The Secret Service, režie Matthew Vaughn)
Matthew Vaughn mě potěšil Hvězdným prachem a ještě předčil má očekávání skvělým restartem mutantí série (X-Men: První třída). Místo natáčení dalších X-Men se vrhl na "akční dobrodružnou krimi komedii". V hlavních rolích se představí Colin Firth, Taron Egerton a Samuel L. Jackson. Mihnout se tam mají David Beckham, Adele a Elton John. Tahle "briťárna" vypadá VELMI lákavě.
Míra natěšenosti: 80 %
Colin Firth zodpovídá dotazy ohledně filmu Kingsman: Tajná služba na Comic Conu v San Diegu. Od Gage Skidmore [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Kobry a užovky (režie Jan Prušinovský)
Prušinovský je občas báječný (seriál Okresní přebor, televizní film V síti z cyklu Soukromé pasti), občas dobrý (film Okresní přebor, seriál Čtvrtá hvězda), jindy nic moc (František je děvkař, pohádka Kdyby byly ryby). Kober a užovek se ale vzhledem k jejich námětu a stylu trochu bojím. Další české drama o ztracencích, to jako fakt? V hlavních rolích Matěj a Kryštof Hádkovi (tvl, teď mi to došlo - hádci, hadi, kobry, užovky :) ).
Míra natěšenosti: 50 %
Proti přírodě (Mot naturen, režie Ole Giæver)
Plakát k nepřehlédnutí. Zdravá norská příroda a ještě zdravější severský černý humor. Výlet nejen do hor, ale hlavně do mysli "obyčejného" chlapa od rodiny (sám režisér Ole Giæver).
Míra natěšenosti: 60 %
Špatných filmů je takové množství, že jsem se při ohlédnutí za těmi, které bývají považované za nejpříšernější, omezila na období posledních patnácti let, a i v tomto časovém rámci jsem rezignovala na kompletní výčet (také jsem ponechala stranou českou kinematografii a německé rádobyromantické filmy). Značný počet "šitů" je samozřejmě dán už tím, že oproti veledílům se často natáčejí za malý peníz a rovnou putují na DVD. Některá filmová studia, např. nechvalně proslulé The Asylum, se zaměřují na "pásovou výrobu" snímků, které se točí bez aspirací na uměleckou (a nezřídka též řemeslnou) kvalitu. Ale existují i výjimky - díla ambiciózních tvůrců či nepovedená pokračování.
Pokusila jsem se o roztřídění filmového odpadu do kategorií, kde uvádím konkrétní příklady a o vybraných počinech se dále rozepisuji. Vycházela jsem s různých žebříčků toho nejhoršího (ČSFD, IMDb, Wikipedie), internetových článků a diskusí (např. facebookový Klub přátel "kvalitního" filmu) a vlastních neblahých (a někdy zároveň navýsost zábavných) zkušeností.
Člověk, vampýr nebo mimozemšťan? Kultovní režisér, scénárista a herec Tommy Wiseau. Od Al Pavangkanan (Flickr: 20100724202) [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
V roce 2003 se do filmových dějin zapsal Tommy Wiseau svým režijním a scénáristickým počinem The Room, v němž si svěřil hlavní roli. Má rád upíry, jeho hereckým vzorem je James Dean - zbytek si přečtěte třeba na ČSFD, stojí to za to. Bývá srovnáván s "nejhorším režisérem všech dob", tedy Edwardem Woodem Jr., který byl ovšem autorsky plodnější a začal točit v mladším věku nežli Wiseau, takže má na kontě vícero kultovních počinů. The Room nefiguruje v žebříčcích nejhorších snímků na ČSFD ani IMDb - je totiž svým způsobem zábavný, a tak mu někteří uživatelé dávají vysoký počet bodů. Zápletku ani nemá cenu popisovat. Mimochodem, hláška "You're tearing me apart, Lisa!" zazněla v Simpsonových.
Uživatelé IMDb svorně spílají u nás zatím neznámému snímku Saving Christmas (2014), jenž to dotáhl na rekordní průměr 1,5 hvězdičky z deseti (1 je nejnižší hodnocení, 0 dát nelze, po čemž někteří diváci Saving Christmas volají). Na ČSFD naopak nejhorším filmům se závratnými 5 % vévodí "rodinná komedie" Hercules 3D (2009), která se do nejhůře hodnocené stovky na IMDb ani nedostala.
Podobně jako Wiseau se za génia považuje režisér Uwe Boll, který svět oblažil takovými kousky, jako je Ve jménu krále 2 a Bluberella; vášniví hráči PC her ho nicméně nesnášejí hlavně za děsivě špatné adaptace BloodRayne. U nás je obdobou Wiseauova a Bollova kalibru Tomáš Magnusek - ale český film
radši nechám v klidu hnít... Mimochodem, v odpadovém Orient Expresu (2001) si zahrál později Oscarem obdařený Christoph Waltz. Sex Lives of the Potato Men (2004) zase "láká" už svým názvem. A takový Ben & Arthur (2003) je prý gay ekvivalentem Wiseauova opusu.
Uwe Boll - nekompromisně špatný režisér. "Uwe Boll Dungeon Siege". Licensed under CC BY 2.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Uwe_Boll_Dungeon_Siege.jpg#mediaviewer/File:Uwe_Boll_Dungeon_Siege.jpg
Dnes tolik uznávaný režisér Ben Affleck v roce 2003 ohrozil svou kariéru hereckou účastí ve filmu Láska rizikem (Gigli, 2003), kde se objevil po boku Jennifer Lopez. Režie se přitom ujal do té doby úspěšný Martin Brest (tedy upřímně, jeho hity Vůně ženy a Seznamte se, Joe Black nepatří zrovna mezi mé oblíbené snímky) - od té doby se režírování raději nevěnoval. Známým přešlapem je také Catwoman (2004) s Halle Berry, Benjaminem Brattem a Sharon Stone.
Tyto příklady hvězdných přešlapů ale blednou ve srovnání s filmem Bojiště Země: Sága roku 3000 (2000). Jak napsal kOCOUR na ČSFD: "Smutné na celé věci je fakt, že si Travolta OPRAVDU myslel, že film je
neuvěřitelně cool a že vystavěl dokonalou konkurenci všem sci-fi
apokalyptickým spektátklům. Nebo je možná i předčil. Ale asi ho ani
nenapadlo, že stojí za zrodem jedné z nejlepších filmových komedií,
která JE OPRAVDU zábavná. A asi si to nemyslí dodnes." Šest let po comebacku v Pulp Fiction se Travolta, známý to propagátor scientologie, vrhl na film podle předlohy L. Rona Hubbarda, zakladatele scientologické církve, a pod taktovkou jakéhosi již tehdy nikterak úspěného režiséra se oblékl do kulervoucího kostýmu. Hrál tam i chudák Forest Whitaker. Ani na Nově to radši moc nedávaj.
Travolta při autogramiádě k filmu Bojiště Země: Sága rodu 3000. Od Phil Guest from Bournemouth, UK (John Travolta) [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
O rok později si Travolta střihl hlavní roli ve Swordfish: Operace Hacker, který já osobně považuji za jeden z nejstrašnějších filmů, byť v oficiálních žebříčcích nefiguruje. Ani můj oblíbenec Hugh tu hrůzu nespasil, natož pak Catwoman Halle Berry.
V Blonďaté a blonďatější (2007) se sešly dvě vnadné "hvězdy v úpadku" - Pamela Anderson a Denise Richards - a výsledkem byla "komedie" pro otrlé. Kdysi hvězdný Casper Van Dien si zahrál ve velkém množství propadáků. A studio The Asylum mu dokonce poskytlo azyl k natočení vlastní příšernosti, ve níž si Casper rovněž zahrál - Sleeping Beauty (2014). Dlouhodobě sestupnou tendenci své kariéry také znovu a znovu potvrzuje Steven Seagal (s výjimkou role v Machete, kde si dělá legraci sám ze sebe).
Když už se v hodně levných špatných filmech objevují hvězdy, tak právě ty "padlé", např. z 90. let (Ian Ziering a Tara Reid ve Žralokonádu; oba si zahráli i v dalších níže vzpomínaných filmech - Ziering v Tyranosaurus: Zhouba Aztéků a Tara Reid ve Vráně 4). Často jde rovněž o
herce jedné výrazné seriálové role, kteří se snaží uchytit u filmu - např. Michael Shanks alias Daniel Jackson z
Hvězdné brány se tak objevil v příšernostech Královna Sumuru, Mega Snake či Vosy útočí. V devadesátých letech slavný "odpadlík" Lorenzo Lamas se též dává do služeb filmového odpadu - svou přítomností rozzářil např. filmy Syndikát smrti nebo Megažralok vs. obří chobotnice.
Že jí herecký talent do vínku dán nebyl, přesvědčivě dokázala Britney Spears ve filmu Crossroads (2002). Ve vícero strašlivých snímcích si zahrála Paris Hilton, vybrala jsem tři (Trhni si!, Kráska a Ošklivka, Zlatí spratci). Guy Ritchie si moc nepomohl, když hlavní roli ve svém filmu Trosečníci (2002) svěřil své tehdejší manželce Madonně (byť v Evitě se mi líbila, tady to opravdu - jemně řečeno - není ono).
V dobách, kdy jsem si podobně jako ostatní spolužáci kupovávala Bravíčko, se v něm často objevoval německý zpěvák Daniel Küblböck. Právě ten si zahrál verzi sama sebe ve filmu Daniel - Der Zauberer (2004). Výsledek je prý tristní, což asi těžko někoho překvapí. Kelly Clarkson také zrovna neoslnila svým výkonem ve snímku Láska mezi superstar (2003, od té doby si zahrála jen v jednom seriálu) a řady haterů se tetelí blahem nad dokumentárními počiny Justin Bieber's Believe (2013) a Hannah Montana a Miley Cyrus: To nejlepší z obou světů (2008).
Nepovedených pokračování existuje spousta, uvedla jsem jenom několik, která nejen že jsou horší než originál, ale konkurují i šitům z jiných kategorií. Ve Vráně 4 (2005) hrál kromě Tary Reid také David Boreanaz, který své štěstí nachází spíš v seriálovém světě (mimochodem, Vrána 3: Návrat z roku 2000 v hlavní roli s Kirsten Dunst má ještě celkem slušné 55% hodnocení). Pokračování Blbýho a blbějšího po dvaceti letech opravdu vznikat nemělo (a mohlo by spadat i do následující kategorie), podobně je na tom Maska Junior (2005). Už dvojka Matrixu byla slabší než jednička, trojka ovšem podle mého názoru (byť na ČSFD má 73 %) sama o sobě obstojí jako velmi špatný film. A co je pro četné ne-fanoušky Willa Ferrella horší než jej hodinu a půl sledovat ve Zprávaři z roku 2004? Sledovat jeho starší verzi v o půl hodiny delším a na vtipy chudším Zprávaři 2 (2013).
První film z řady "bijáků", totiž Scary Movie: Děsnej biják (2000), byl koukatelný. Série se však s dalšími díly proměnila v utrpení filmového diváka. A mimochodem, v The Legend of Awesomest Maximus, což má být parodie na různé filmy z antiky, si zahrál Ian Ziering. Kdo by to byl řekl, že "Steve Sanders" takhle dopadne?
Mimořádně početná kategorie. Uvedené filmy se často pyšní "originálními" názvy vzniklými spojením dvou výrazů - např. žralok a tornádo (Sharknado), ptačí a epidemie (Birdemic), pavouci a zemětřesení (Arachnoquake). Ještě o level výš jsou filmy, které v názvu slibují střet dvou zmutovaných zvířat, příp. monster (Megashark vs. Crocosaurus, Mega Shark vs. Mecha Shark - v tom si zahrála další star z Hvězdné brány - Christopher Judge, Megashark vs. Giant Octopus, Vampires vs. Zombies). Každopádně počítačové triky v těchto snímcích použité jsou obvykle samy o sobě k smíchu - vrchol přitom představují ptáci v Birdemic. To musíte vidět na vlastní oči. Já jsem zhlédla celý film a nelituju toho!
Je třeba říct, že okolo Birdemic a asyláckého Žralokonáda vznikl docela velký kult. Dvojka Birdemic (ano, i takovýto ve všech směrech nepovedený film může mít pokračování) to dotáhla až na 2. místo v žebříčku nejhorších filmů na IMDb, zato na ČSFD jednička ani dvojka Birdemic ani Žralokonáda (u toho už se chystá třetí díl...) nefigurují mezi nejhoršími 250 filmy - Češi asi lépe oceňují humor, byť nezamýšlený. Pokračování Žralokonáda už bylo natáčeno spíš jako záměrná parodie. Jak jsem psala v článku Svět parfémů a svět filmu, Tara Reid vydala v souvislosti se Žralokonádem 2 vlastní parfém nazvaný Shark by Tara - vypadá podobně levně jako triky ve filmu použité. Z komentáře Screen Junkies: "This is even weirder than the underwear that Tommy Wiseau is hoping to sell."
Fanoušek Žralokonáda v půvabném kostýmu. Od Chris Favero from USA (Sharknado cosplay) [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Mockbustery "parazitují" na
hitech prostřednictvím pozměnění názvu originálu - např. Transmorphers (ano, jsou tam akorát přehozená písmena) a filipínská
napodobenina Transformers: Recyklace. Takové snímky většinou nemohou být dobré už z podstaty věci. Produkci mockbusterů se věnuje hlavně The Asylum. Kromě Transmorphers je jejich dílem např. Invaze světů (mockbuster Spielbergovy Války světů), Den nezávislosti: Invaze (on už původní Emmerichův Den nezávislosti je podle mě dost velký přešlap) a Hadi ve vlaku (komu stojí za to parazitovat na Hadech v letadle?). Ale "asyláckých" mockbusterů je mnohem, mnohem víc (viz zde). A představte si, že na letošek chystá The Asylum mockbuster Padesáti odstínů šedi s názvem Bound. To je mi i sympatické!
Závěrem
Existuje žebříček 25 filmů tak špatných, že stojí za vidění - zde na Rotten Tomatos. Z těch natočených od roku 2000 se v něm umístily Bojiště Země: Sága roku 3000, Ben & Arthur a Megalodon. Myslím, že by se mezi "nejhorší nejlepší" dalo zařadit ještě více snímků z posledních patnácti let. Každopádně takovéto žebříčky ukazují, že špatné filmy se vždy točily (nejstarší umístěný je z roku 1934) a točit budou a také že filmový odpad není radno ihned házet do koše. Najdou se v něm totiž svého druhu "skvosty", které mohou být pro filmové fanoušky takzvaným guilty pleasure.
Padesát odstínů šedi (Fifty Shades of Grey, režie Sam Taylor-Johnson)
V hlavních rolích Jamie Dornan a Dakota Johnson (dcera Melanie Griffith a Dona Johnsona, vnučka Tippi Hedren). Knižní předlohu jsem nečetla, ale baví mě sledovat reakce na ni. A teď se těším ne na film, který ostatně svými nudnými trailery těžko někoho nezasaženého knihou naláká do kina (kdyby pana Greye aspoň hrál někdo charismatický!), nýbrž na škodolibé recenze. Doufám, že to zhodnotí verbal, hihi...
Míra natěšenosti: 15 % (další dva díly totiž nejspíš budou ještě "kvalitnější", tak aby bylo co ubírat)
Dakota Johnson na place při natáčení Padeásti odstínů šedi. Od Nigel Horsley [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons
Žena v černém 2: Anděl smrti (The Woman in Black: Angel of Death, režie Tom Harper)
První Žena v černém měla v ruce trumf - Daniela Radcliffea v jeho první postpotterovské roli - a výsledek byl obstojný. Pokračování však točí jiný režisér s partou nepříliš známých herců a nastavovaným dějem.
Míra natěšenosti: 15 %
Big Eyes (Big Eyes, režie Tim Burton)
Burton se po letech konečně vydal tematicky a stylově jiným směrem. V hlavních rolích jeho novinky o skutečně žijící malířce Margaret Keane (nar. 1927) navíc figurují herci, s nimiž dosud nepracoval (Amy Adams, Christoph Waltz). Zápletka se točí okolo Margaretiných obrazů s postavami vyznačujícími se velkýma "srnčíma" očima, které její manžel Walter vydával za své a vydělával na nich. Bohužel to působí nejen neburtonovsky (což by samo o sobě nevadilo), ale také poněkud nemastně, neslaně.
Míra natěšenosti: 50 %
Bílý Bůh (Fehér isten, režie Kornél Mundruczó)
Výjimečně se do naší kinodistribuce dostává maďarský film, a to o psovi, ze kterého se stane bezdomovec a postaví se do čela místní (tj. budapešťské) psí vzpoury proti lidem. Haf!
Míra natěšenosti: 60 %
Jupiter vychází (Jupiter Ascending, režie Andy Wachowski a Lana Wachowski)
Minulý snímek Wachowských (Atlas mraků) považuji za slušný, bohužel výchozí zápletka jejich nového počinu a ztvárnění hlavního mužského hrdiny Channingem Tatumem ve mně zrovna důvěru, natož pak nadšení nevzbuzují. Hrdinka předurčená k velkým činům... bla bla... zápas o osud lidské rasy i vesmíru... bla bla. Mila Kunis jako Jupiter to nejspíš utáhne, ale hlavně - všichni jsme zvědaví, jak tentokrát umře Sean Bean.
Míra natěšenosti: 55 %
"Mila Kunis (7587126670)" by Gage Skidmore from Peoria, AZ, United States of America - Mila KunisUploaded by maybeMaybeMaybe. Licensed under CC BY-SA 2.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mila_Kunis_(7587126670).jpg#mediaviewer/File:Mila_Kunis_(7587126670).jpg
Nezlomný (Unbroken, režie Angelina Jolie)
Tak prej je to nuda. A to přes to, že život atleta a válečného hrdiny Louise Zamperiniho (jehož si zahrál Jack O'Connell) byl zřejmě všechno, jen ne nudný. A také navzdory výpomoci bratrů Coenových se scénářem. No, třeba Angelina, které už v r. 2011 natočila drama V zemi krve a medu, svými režijními schopnostmi nadchne do třetice - na příští rok totiž chystá romantiku By The Sea. V hlavních rolích? Brad a Angelina (jako fakt).
Míra natěšenosti: 50 %
Skutečný Louis Zamperini si v roce 1943 prohlíží díru v trupu svého bombardéru Super Man. Od neznámý (http://ww2db.com/images/person_zamperini4.jpg) [Public domain], prostřednictvím Wikimedia Commons
SpongeBob ve filmu: Houba na suchu (SpongeBob Movie: Sponge Out of Water, režie
Paul Tibbitt a Mike Mitchell)
SpongeBob se na suchu setká s padouchem ztvárněným Antoniem Banderasem... Na seriál jsem nikdy nekoukala; trailer je přehlídkou vtípků od povedených po slabší.
Míra natěšenosti: 15 %
Tři srdce (3 coeurs, režie Benoît Jacquot)
Režisér Jacquot začal svou kariéru asistováním Bernardu Borderiemu při natáčení jednoho z filmů o Angelice. Ve svých vlastních, u nás nepříliš známých snímcích, se také často uchyluje k romantickým zápletkám. Jeho novinka má přímo telenovelovitou výchozí situaci - On (Benoît Poelvoorde) potká Ji (Charlotte Gainsbourg), domluví si spolu schůzku, ale On na ni nedorazí, jelikož ho postihne infarkt, ehm. Jak poznamenala ve své recenzi Mirka, celé neštěstí se tedy odvíjí od toho, že si ti dva nevymění telefonní čísla. Na Facebooku se zřejmě taky nenajdou. On nakonec pozná její sestru (Chiara Mastroianni, dcera Marcella Mastroianniho a Catherine Deneuve) a vezme si ji za ženu, aniž by věděl (WTF?!), kdo je její sestra. Pak se tedy v rodinném kruhu konečně sejdou (matku hraje Catherine Deneuve) a bude to asi malinko dramatické...
Míra natěšenosti: 40 %
_(5851596043).jpg)
.jpg)
.jpg)
