Premiéry 1. týdne

Burácení (režie Adolf Zika)
Synopse tohohle filmu je natolik divoká, že stojí za to ji zde publikovat celou spolu s mými komentáři:
Celovečerní hraný film BURÁCENÍ je typické drama [jakože antika?] založené na pravdivé události, která se stala v roce 2004 a která završila sérii příběhů, jež autor scénáře sledoval v médiích už řadu let [to je tajemnější než hrad v Karpatech]. Domácí násilí, sebeobrana před násilníkem, či obrana a pomoc blízkému člověku v nouzi. Tento film je o ohroženém lidském druhu, jehož smysl pro svobodu projevu a spravedlnost je na hranici zákona a společenské normy. Syrovost a pravdivost [no, jestliže skromnost bývá úměrná talentu...] dodává celému snímku i fakt, že námět byl původně zamýšlen jako dokumentární film o jedné specifické povaze lidí žijících mezi námi, jejichž naturel se zcela vymyká naturelu běžného člověka [takže to bude o učitelkách a učitelích ze ZŠ?]. Ne náhodou je film zasazen do prostředí motorkářského světa, rockové hudby a sochařské komunity [aha, takže o násilnických a zároveň spravedlivých sochajících rockerech, kteří jezdí na motorkách], kde se mísí rovná a čestná povaha s výbušností, burácením v srdci a náklonností k absolutní kráse, a kde člověk přestává být soudný sám k sobě. [podobně jako přestal být soudný autor textu]
Dokumentarista Zika pro svůj celovečerní hraný počin napsal scénář (takže on je ten, kdo sledoval v médiích už řadu let jakousi sérii příběhů, páni!). V hlavní úloze se představí frontman skupiny Krucipüsk Tomáš Hájíček, dále hrají např. Vica Kerekes, Martin Stránský, Vladimír Javorský, Zdeněk Podhůrský, Jakub Kohák, Zuzana Bydžovská a taky hudebníci Kryštof Michal a Richard Müller.
Míra natěšenosti: 5 %

Odpad (Trash, režie Stephen Daldry)
K tomuhle Milionáři z chatrče odehrávajícímu se v Riu napsal scénář Richard Curtis (Láska nebeská) a režie se ujal Stephen Daldry (Billy Elliot, Hodiny, Předčítač). Můžeme se tedy těšit na mistrné citové vyděračtství, tentorkát téměř bez hvězd (ty zde zastupují pouze Rooney Mara a Martin Sheen).
Míra natěšenosti: 60 %

Režisér Stephen Daldry. Od Christopher William Adach from London, UK (WP - random_-15) [CC BY-SA 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Saint Laurent (Saint Laurent, režie Bertrand Bonello)
Na jaře 2014 u nás běžel Yves Saint Laurent v hlavní roli s Pierrem Nineym, zde ztvárňuje tituální postavu Gaspard Ulliel (Příliš dlouhé zásnuby, Hannibal - Zrození). Zdá se, že je ve světě filmu již poněkud přeyvesaintlaurentováno, navíc Bonello zatím nenatočil zrovna ceněné filmy a nezdá se, že by ve svém nejnovějším počinu nabídl nějak inovativní portrét v roce 2008 zesnulé návrhářské ikony.
Míra natěšenosti: 35 %

Jak jsem k filmovému entuziasmu přišla

V čase svátečního rozjímání přicházím s pokusem o fejeton shrnující moji cestu k filmovému nadšenectví, zápalu čili entuziasmu. V útlém věku jsem kinematografii krom obligátních pohádek, vinnetouovek, sluncesenovské trilogie a černobílých filmů pro pamětníky domácí provenience poznávala skrze poměrně specifickou sortu zahraničních filmů, většinou epických - díky mámině zálibě v historických velkofilmech jsem měla brzy zhlédnutou Kleopatru s Liz Taylorovou, jedenáctioscarového Ben Hura nebo také Pád říše římské (jo, všechno mi to přišlo úmorně dlouhé, ale zároveň fascinující). Mými třemi největšími filmovými láskami se však staly Souboj Titánů (ten jsem přes přísný zákaz jednou sledovala při bouřce), Střihoruký Edward (že hlavního hrdinu ztvárnil Johnny Depp, jsem se dozvěděla až o mnoho let později) a, ehm, Angelika (přiznávám, že mě to drží dodnes).

V divadle jsem byla poprvé už ve čtyřech letech, ale s kinem jsem zaostávala. Konečně se naskytla možnost vyrazit ve druhé třídě se školou na Lvího krále. Jenže máma se o mě tolik bála, že mě do kina nepustila a napsala mi omluvenku. Ostatní děcka pak byly z filmu nadšené, což mi na náladě zrovna nepřidalo. Nakonec jsem šla poprvé do kina se školou na nějaký jiný film, zřejmě natolik nevýznamný, že si na něj vůbec nevzpomínám.

Mé možnosti poznávání kinematografie byly kromě spíše sporých návštěv kina omezeny také tím, že naše domácnost nikdy (jakože fakt nikdy) nevlastnila takové to... (googlování)... přehrávač VHS. Proto jsem vždy vítala občasné promítání filmů ve škole, ač jejich kvality byly začasté poněkud sporné a navíc, vzhledem k omezené délce vyučovací hodiny, jsme většinu snímků nedokoukali do konce. Vrcholem byl pak Blade, při jehož promítání v jedné z nejnapínavějších scén finále vypadl na delší dobu proud, mezitím skončila hodina - a já ho celého viděla až letos, po asi 12 letech.

Zásadní vstupenka. Trapného popisku propiskou si prosím nevšímejte!

Zlom přišel v letech 2001/2002, tedy ještě na sklonku doby předmultikinové, kdy jsem začala chodit na první díly Harryho Pottera a Pán prstenů. Právě LOTR mě naprosto uchvátil, těžko tu tehdejší horečku (a fronty v klasických kinosálech) přiblížit. Sbírala jsem všechny možné články, které o tomhle filmu vyšly, máma mi také začala kupovat časopisy Premiere a Cinemu. A já zjistila, že mě zajímá nejen vše okolo Pána prstenů, ale i svět filmu jako takový. Navíc nastal soumrak mnou nepoznaných videokazet a éra DVD - mým prvním filmem na DVD bylo Memento, které tehdy vyšlo u Premiere.

S nástupem na střední jsem také dostala nový počítač schopný DVD přehrát (ne, DVD přehrávač u televize jsme neměli a nemáme dodnes). Ve škole jsem navíc natrefila na další nadšence (zdravím především JB!), s nimiž jsem mohla důkladně probírat vše okolo filmu. Taky jsme tehdy absolvovali řádku poměrně pozorohudných školních kinonávštěv - viděli jsme např. dva pocitově nesmírně dlooooouhé a přitom ne nekvalitní německé filmy, Pád Třetí říše a Nikde v Africe. A nebo Strach a chvění - přiznávám, že i já jsem se tehdy při tomhle snímku nudila, moc jsem ho nechápala, dnes po letech filmových zkušeností bych ho asi ocenila více. Mimochodem, na Ďábel nosí Pradu jsme se školou údajně vyrazili proto, že si paní ředitelka spletla tehdejší variantu názvu Ďábel obléká Pradu s Ďábel obléhá Prahu, pročež měla za to, že půjdem na historický film. Maturák jsme pak uspořádali ve stylu Kill Billa - až při té příležitosti jsem začala objevovat tarantinovky, které jsem si zamilovala.

S doháněním filmových "restů" mi velmi pomohl DVD boom propuknuvší cca v roce 2008 - svým způsobem úžasná doba, kdy skoro denně vycházela na stáncích levná DVD, a to i s velmi kvalitními filmy (což ovšem byla jen chabá náplast na zánik mé milované Premiere). Na jednu stranu už jsem zhlédla "klasiky" typu Kmotr, Tenkrát na Západě, Řek Zorba, Vykoupení z věznice Shawshank, Vetřelec a mnoho dalších, nicméně mé filmové "dohánění" trvá dodnes. Např. jsem zatím neviděla ani jednoho Terminátora a, což je ještě horší, ani jeden díl Star Wars. Aspoň že Sám doma jsem už stihla (v 24 letech, echm). Jdu zamáčknout slzu nostalgie a naplánovat svá další filmová dobrodružství.

Premiéry 52. týdne

EXODUS: Bohové a králové (Exodus: Gods and Kings, režie Ridley Scott)
77letý Ridley už mě dokázal nadchnout (Vetřelec), celkem potěšit (Gladiátor, Hannibal, Království nebeské) i totálně zklamat (Prometheus). Každopádně Starý zákon à la Scott bude obrazově podmanivou a epickou záležitostí. Christian Bale se představí jako Mojžíš, Joel Edgerton (Velký Gatsby) jako Ramsese, v dalších rolích se objeví např. Ben Kingsley (ten si Mojžíše sám zahrál v r. 1995 zahrál v TV filmu Bible - Starý zákon: Mojžíš), Sigourney Weaver a John Turturro. V traileru (č. 2 na ČSFD) mě zaskočil úvod doprovázený skladbou Midnight od Coldplay - fakt divná kombinace; jiank ovšem hudbu pro film jako takový měl na starosti Alberto Iglesias (často se podílel na Almodóvarových počinech).
Míra natěšenosti: 65 %

Od Siebbi (Christian Bale) [CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Hodinový manžel (režie Tomáš Svoboda)
První celovečerák Tomáše Svobody má standardně slušné obsazení (Novotný, Polívka, Matásek), ale jinak nezbývá než se výsledku bát, jak už to tak u většiny nových českých komedií (a českých filmů posledních let vůbec) bývá. Námět sám bohužel svádí k prvoplánové "legrandě". Druhé Do naha! z toho nekouká, už kvůli Davidu Novotnému ale nelze Hodinového manžela předem zcela zavrhnout.
Míra natěšenosti: 25 %

Paddington (Paddington, režie Paul King)
Hugh Bonneville, Sally Hawkins, Nicole Kidman, Julie Walters, Jim Broadbent a jeden CGI medvěd s hlasem Bena Whishawa (Parfém: Příběh vraha). Zřejmě jeden z přeci jen inteligentnějších filmů pro děti; hlavní hrdina s typickým červeným kloboučkem je v Británii hodně populární, čímž se vysvětluje hvězdné obsazení snímku.
Míra natěšenosti: 20 %

Premiéry 51. týdne

Noc v muzeu: Tajemství hrobky (Night at the Museum: Secret of the Tomb, režie Shawn Levy)
Pět let po dvojce se do kin chystá třetí Noc v muzeu. Pro Bena Stillera mám hlavně díky Tropické bouři slabost, ovšem tohle si i napotřetí nechám ujít. Letos zesnulí Robin Williams a Mickey Rooney tu ztvárnili jedny ze svých posledních rolí. Udivuje mě, že na ČSFD ani IMDb (zatím) není v hereckém osazenstvu uveden Tom Cruise, kterého jsem v traileru vzdor namaskování poznala jako jeskynního muže.
Míra natěšenosti: 15 %

Sněhová královna (Sněžnaja koroleva, režie Vlad Barbe a Maxim Svešnikov)
Noc v muzeu se tak na první letmý pohled možná netváří, ale je určena zhruba pro stejnou věkovou skupinu jako tato ruská animovaná pohádka. Vlastně Sněhová královna působí inteligentněji nežli Noc v muzeu, i když do drsné poetiky pohádek H. Ch. Andersena má asi stejně daleko jako k svérázu Mrazíka - působí prostě jako klasický americký animák. Film k nám do kin přichází s dvouletým zpožděním, mezitím už vzniklo pokračování.
Míra natěšenosti: 15 %

Šťastná (režie Eva Toulová)
Tak prý romantická komedie. Spíš mi Šťastná připadá jako pokus o kritiku poměrů v herecké branži říznutý zápletkou à la Lenka Lanczová. V traileru to vše vyznívá dosti lacině (a přesto mnohem lépe než nedávné Modelky s. r. o.). Film natočila 24letá režisérka podle své vlastní knihy z r. 2011. Hrají Andrea Daňková, David Kraus, Aneta Krejčíková, Jan Hrušínský nebo Ljuba Krbová. A culí se tam Sámer Issa.
Míra natěšenosti: 5 %

Premiéry 50. týdne

Hobit: bitva pěti armád (The Hobbit: The Battle of the Five Armies, režie Peter Jackson)
Bude to "velké" a opět to přizabije ducha Středozemě. LOTRa miluju, dosavadní Hobity jsem taky dala, ale oba díly mi stačilo vidět jednou - finální trvá naštěstí už "jen" 2 hodiny 24 minut. Taková konzumní zábava je to. Otázka: pročs to takhle udělal, Jacksone? Odpověď: kvůli prachům!
Míra natěšenosti: 50 % (hlavně chci vědět, jak dopadne ten uhozený milostný trojúhelník elf-elfka-trpaslík)

Ostře sledovaný film. Třetí Hobit na letošním Comic Conu - zleva Peter Jackson, Philippa Boynes, Benedict Cumberbatch, Cate Blanchett, Orlando Bloom, Evangeline Lilly, Luke Evans a Lee Pace. Od Neon Tommy [CC-BY-SA-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Příběh Marie (Marie Heurtin, režie Jean-Pierre Améris)
Isabelle Carré jako řádová sestra, která si vezme na starost od narození nevidomou a neslyšící dívku. Podle skutečného případu, který se stal koncem 19. století. Oproti Hobitovi už z ukázek tu myšlenkovou hloubku - byť to nebude úplně lehká podívaná.
Míra natěšenosti: 55 %

Raluca (režie Zdeněk Viktora)
Film noir po česku? Zdeněk Viktora, který zatím točil studentské filmy, je každopádně odvážlivec. V hlavních rolích Jan Dolanský, David Novotný a Malvína Pachlová. Trailer se poněkud topí v klišé.
Míra natěšenosti: 50 %

Premiéry 49. týdne

Dva dny, jedna noc (Deux jours, une nuit, režie Jean-Pierre Dardenne a Luc Dardenne)
Kdo zná dosavadní ceněnou tvorbu belgických bratří Dardennových (Rosetta, Syn nebo Mlčení Lorny), ví, nač se připravit. I když hlavní roli tentokrát nezvykle svěřili mezinárodní hvězdě Marion Cotillard, Dva dny, jedna noc jistě budou i tak filmem pro tzv. náročného diváka.
Míra natěšenosti: 60 %

Sourozenci Dardennovi - vlevo Luc, vpravo Jean-Pierre. Georges Biard [CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Jak jsme hráli čáru (Rukojemník, režie Juraj Nvota)
Docela sympaticky vyhlížející slovenský (bohužel do češtiny předabovaný, prý kvůli slovenštinu neovládajícím dětským divákům - a odkud se teda maj učit slovensky?) film o klukovi, jehož rodiče emigrovali a on se touží dostat přes hranici. V úloze velitele místních pohraničníků Ondřej Vetchý, prarodiče hlavního hrdiny ztvárňují Milan Lasica a Libuše Šafránková.
Míra natěšenosti: 45 %

Jimmy P. (Jimmy P. (Psychothérapie d'un Indien des Plaines), režie Arnaud Desplechin)
Benicio Del Toro jako indián potýkající se s válečným traumatem a Matthieu Amalric jako osvícený psychoterapeut a antropolog. Bohužel je to prý nuda...
Míra natěšenosti: 50 %

Rodilý Portoričan Benicio Del Toro dostal roli indiána ve francouzském filmu. Od Mingle Media TV [CC-BY-SA-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Modelky s.r.o. (režie David Laňka a Tomáš Magnusek)
Magnusek jest spolehlivou zárukou totální anti-kvality - na svědomí má například sérii Bastardů a barrandovské fujtajbl seriály Stopy života a ONA A ON. Laňka s ním jako scénárista spolupracoval už na děsivém počinu Jedlíci aneb Sto kilo Lásky (2013). Pokud by Vás předchozí řádky dostatečně neodradily, dodávám, že v hereckém ansámblu figuruje Domenico Mertucci. V hlavní roli litujme Reginu Rázlovou.
Míra natěšenosti: 0 %

Návrat blbýho a blbějšího (Dumb and Dumber To, režie Bobby Farrelly a Peter Farrelly)
Blbý a blbější je svého druhu klasika. Ovšem vracet se k ní po dvaceti letech, byť se stejným režisérem a totožnými představiteli hlavních postav, je krapet mimo mísu. Bohatě mi stačily ukázky.
Míra natšenosti: 5 %