Řidič dostavníku zastaví před mužem sedícím na cestě na třech mrtvolách. Je to další lovec lidí, major Marquis Warren (Samuel L. Jackson), který dává na rozdíl od Kata přednost přepravě mrtvých psanců. Do dostavníku nakonec přibyde ještě čtvrtý pasažér - Chris Mannix (Walton Goggins), jenž se údajně má stát novým šerifem v Red Rocku. Blížící se sněhové bouři nelze ujet, proto se všichni chtě nechtě musejí zastavit v chatě u Minnie, kde je místo majitelky vítají další cizinci - Mexičan Bob (Demian Bichir), žoviální kat Oswaldo Mobrey (Tim Roth), na slovo skoupý Joe Cage (Michael Madsen) a někdejší jižanský generál Sandy Smithers (Bruce Dern). Ne každý je však tím, za koho se vydává, Daisy se vyhlídka na šibenici příliš nezamlouvá a rány z občanské války také ještě nejsou zacelené...
Postupně dojde na komorní western (většina filmu se odehrává v chatě, příp. ve vnitřku dostavníku, do exteriérů se postavy vzhledem k nečasu tam panujícímu příliš nevydávají), svéráznou detektivku a nevyhnutelný finální ohňostroj násilí. První tři kapitoly mají velmi pozvolné tempo, čtvrtá (Domergue's Got a Secret) pro mě byla nejzajímavější, pátou "objasňovací" naopak považuji za zbytečnou, šestá je pak už hodně "puštěná ze řetězu" (ano, i Gauneři se podobně utopili v krvi, ale jakoby smysluplněji). Tarantino jako vždy točil s láskou, ale není to typický Tarantino. V tomto ohledu je příznačné, že ani soundtrack není "tarantinovský" - neskládá se z pestré směsice různých skladeb, naopak většinu hudby zkomponoval na míru sám velký Ennio Moriccone (plus zde zazní několik málo písní odjinud a melodie Tiché noci).
Pro cinefily je tu pořád co si vychutnat, najde se spousta odkazů na klasické westerny, kamera i v interiéru dokáže okouzlit (ačkoli neořezaný formát si samozřejmě užijí jen někteří diváci v kinech především v USA). A herecké výkony jsou fenomenální, ať už jde o Samuela L. Jacksona, Jennifer Jason Leigh nebo Waltona Gogginse, což je herec jinak spíše malých rolí. Ani Channing Tatum tu nedělá ostudu. Scénář je chytrý - JENŽE není tak jiskřivý, jak jsem u Tarantina zvyklá. Jeden z hlavních problémů vidím ve "vražedné" stopáži (187 minut). Na ni je film málo dynamický a naopak moc ukecaný, takže chvílemi se dostavuje nuda.
Na jednu stranu je odvážné, že se Tarantino nesnažil zavděčit náloží obvyklých prvků svého stylu, na druhou stranu film vyznívá trochu hluše. Navíc si nemyslím, že by Tarantino jednoduše "dospěl", některé vtípky si totiž neodpouští. Ve filmu také v podstatě absentují hlášky a scény, které by mohly "zlidovět" (byť nechybí jedna opravdu šokující scéna). Prostě Quentin to podle mě umí podat líp, nebo alespoň v minulosti uměl.
 |
| Jennifer Jason Leigh na loňském Comic Conu v San Diegu. Gage Skidmore [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons |
Od toho se odvíjí i moje hodnocení, které je kompromisem mezi hodnocením Osmi hrozných coby "tarantinovky" a filmu jako takového. Například hravosti je tu na běžnou produkci dostatek, na film od velkého Q.T. málo. Za mě jde tedy o nejhorší Tarantinův film, a to znamená velké zklamání. A mrzí mě to tím víc, že si Quentin prošel krádeží rané verze scénáře i hotového filmu (jenž je jistě jeho splněným snem) před jeho premiérou.
Verdikt: 70 % (v rámci "tarantinovek" je to za 60 %, v rámci "běžné produkce" za 80 %)
 |
| Filmový koláč - Osm hrozných |
Žádné komentáře:
Okomentovat