Recenze - Lucy

Luc Besson je kromě žen, ze kterých se dílem osudu staly silné hrdinky (Brutální Nikita, Mathilda v Leonovi a Johanka z Arku), fascinován ženskými bytostmi obdařenými "nadpozemskými" schopnostmi (Leeloo z Pátého elementu, Angel-A). Jeho nejnovější femme fatale Lucy v podání Scarlett Johansson je na začátku filmu zcela nezajímavou smrtelnicí studující na Tchaj-wanu. Besson nechává diváka si vlastnosti a životní příběh její fádní verze domýšlet, stačí mu jen ukázat její o lecčems vypovídající civilní ošacení, stručně zavzpomínat na nedávnou pařbu a představit individuum (v podání dánského herce Johana Philipa Asbæka), se kterým asi týden chodí.

Jak právě tohle individuum připomene, Lucy je jméno, které vědci dali nálezu kosterních pozůstatků hominida druhu Australopithecus afarensis (ze kterého se podle některých oddělili jak pokročilejší australopitéci, tak rod Homo), jinak nepoeticky označenému jako AL 288-1. "Pramáti" Lucy ve filmu také uvidíme. Pro současnou Lucy se ale osudnou stane jiná kombinace písmen a čísel - CPH4. Jedná se o zbrusu novou drogu, kterou korejsky hovořící boss pan Jang (Min-sik Choi známý z Old Boye), do jehož spárů ji její "přítel" nažene, potřebuje propašovat do Evropy. K tomu účelu mu Lucy nedobrovolně poskytne svou dutinu břišní.

Luc Besson hovoří o Lucy na WonderConu 2014. Od Gage Skidmore from Peoria, AZ, United States of America (Luc Besson) [CC-BY-SA-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Vylíčený úvod se ve filmu odbude rychle, je přitom "zpestřen" prostřihy na dokumentární záběry na lovenou a lovící zvěř - je jasné, na kterém z konců pomyslného potravního řetězce se Lucy ocitla. Bez cavyků dojde také na zlomový okamžik, kdy se Lucy droga v důsledku bití uvolní do těla - načež se začnou dít věci. S tím, jak u Lucy stoupá využití mozku od standardních 10 % stále výš a výš, chrlí Besson jeden nápad za druhým - od lezení po stropě přes telekinezi či změnu barvy vlasů až po ovládání času, to vše s lehkým nádechem kyberpunku. Žádné z těchto "divů" se režisér neobtěžuje objasňovat a chtělo by se říct, že je kupí víceméně náhodně bez korektur tak, jak mu poprvé přišly na mysl. Taky způsob.

První kroky "vylepšené" Lucy se prolínají s přednáškou profesora Normana (Morgan Freeman) na téma využití kapacity mozku, opět doplněnou záběry ve stylu Discovery Channel. Lucy Normana později kontaktuje, průběžně odhaluje tajemství vesmíru, pracuje na zadržení zbylé dávky drog, má mírné obavy ze své ztráty lidskosti a jen o málo větší z blížící se fyzické smrti. Její lidskost jí má připomenout svým způsobem (nezáměrně?) komický telefonát mámě, starost o zdraví spolubydlící (Analeigh Tipton) a spolupráce s pařížským policistou Del Riem (Amr Waked). Johansson se s nástrahami své role vyrovnává obstojně. Samotné finále pak pro mě bylo v zásadě uspokojivé, jelikož Besson neucuknul *POZOR, SPOILER* a skutečně nechal Lucy dojít až na oněch "božských" 100 %. *KONEC SPOILERU*

Lucy je snadné zavrhnout, protože jakmile se divák začne pitvat v jedné slabině (a těch potenciálních je tam vícero), celá konstrukce se zřítí jako domeček z karet. Podobně jako Angel-A je i Lucy (oba snímky mají poměrně krátkou stopáž 90 minut) spíše hříčka pro radost, i když tentokrát určená přeci jen pro širší publikum. Zatímco v Angel-A komediálnost dominuje a v Pátém elementu tvoří podstatnou složku, v Lucy je vtip jen kořením. A není to ani film, který by mohl zaměstnat víc než oněch pověstných 10 % divákova mozku. Ale na druhou stranu jsem návštěvy kina nelitovala. Doporučuji také patřičně rozpolcenou recenzi od Douglase zde.

Verdikt: 70 %

Filmový koláč - Lucy