Filmthusiastic - blog pro filmové nadšence

Filmthusiastic - blog pro filmové nadšence

neděle 31. srpna 2014

Premiéry 36. týdne

Od nynějška budu každý týden upozorňovat na nadcházející kinopremiéry. Ještě předtím bych ráda krátce zhodnotila končící filmovou "okurkovou" sezónu.

Letos se do kin kromě pro léto obzvlášť typických blockbusterů a "oddychovek" různorodé kvality (Strážci Galaxie, Expendables: Postradatelní 3, Úsvit planety opic, Hercules, Lucy, Kouzlo měsíčního svitu, Love Song) dostalo i několik kousků, které zaujaly (jen) diváky-fajnšmekry - mám na mysli především filmy Ida, Je muž, který je vysoký, šťastný? a Chlapectví.

V Americe byla návštěvnost kin nízká (viz Mirčin článek) a tipovala bych si, že u nás se taky žádný zázrak nekonal. S výjimkou dokumentu Magický hlas rebelky a snad ještě pohádky Tři bratři české filmy (ne)překvapivě více či méně zklamaly (na mysli mám Zejtra napořád, Díra u Hanušovic, Parádně pokecal a Arcibiskup Bezák Zbohom). Zajímavý článek o filmech posledního srpnového týdnu zde.

Co se tedy chystá do kin v prvním zářijovém týdnu?

Láska na kari (The Hundred-Foot Journey, režie Lasse Hallström)
Hallströmovy filmy (Co žere Gilberta Grapea, Pravidla moštárny a Čokoládu) mám ráda. Tohle vypadá na takovou "indickou" verzi Čokolády s Helen Mirren obklopenou neokoukanými hereckými tvářemi (asi nejznámější je Om Puri - v r. 1984 získal na MFF Karlovy Vary ocenění za nejlepší mužský herecký výkon a objevil se třeba ve Vlkovi nebo Soukromé válce pana Wilsona) - proč ne, i když spíš až na DVD nebo v televizi.
Míra natěšenosti: 60 %

Nejhledanější muž (A Most Wanted Man, režie Anton Corbijn)
Nebude to poslední film letos v únoru zesnulého P. S. Hoffmana, který po jeho smrti přijde do kin. Ovšem mohl by z těch několika filmů být nejlepší. Vzdor zajímavému hereckému obsazení ale tenhle špionážní thriller odehrávající se v Hamburgu nejspíš nebude zrovna můj šálek čaje...
Míra natěšenosti: 50 %

Uvedení snímku Nejhledanější muž na festivalu Sundance. Zleva Philip Seymour Hoffman, Anton Corbijn, Daniel Brühl, Willem Dafoe, Rachel McAdams. Od PunkToad from oakland, us [CC-BY-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

O koních a lidech (Hross í oss, režie Benedikt Erlingsson)
Svérázný islandský snímek (pro Vary, kde se promítal na festivalu, jako dělaný), který by se mi snad svým způsobem mohl líbit.
Míra natěšenosti: 55 %

Pod zemí (As Above, So Below, režie John Erick Dowdle)
Strašení v pažířských katakombách. Režisér Dowdle zatím natočil dva průměrné horory (Ďábel a Karanténa). Připadá mi, že trailer na jeho nejnovější počin prozrazuje až moc. A taky se obávám, že si tenhle horor zbytečně hraje na "něco víc" (viz název odkazující na hermetickou maximu "jak nahoře, tak dole").
Míra natěšenosti: 15 % (plus 10 %, pakliže bych netrpěla lehkou klaustrofobií)

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (Sin City: A Dame to Kill For, režie Robert Rodriguez, Frank Miller)
V amerických kinech se novému Sin City moc nevede, pokračování prvotřídních jedniček také často pohoří - ale co, těším se jak malá.
Míra natěšenosti: 99 %

Rodriguez a Miller propagují pokračování Sin City na Comic Conu v San Diegu. Od Gage Skidmore [CC-BY-SA-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Století Miroslava Zikmunda (režie Petr Horký)
Dokument o zajímavé osobnosti s hudbou Radůzy. Pro mě jasná televizní záležitost.
Míra natěšenosti: 50 % 

neděle 17. srpna 2014

Falešné trailery, část první

Ukázky na neexistující snímky jsou zajímavým zpřestřením filmového světa. Smyslem všech je pobavit diváka. Nechávám zde stranou falešné, resp. neoficiální, fanoušky sestavené ukázky na nadcházející filmy (např. The Transporter 4; ke srovnání fake a fan trailers více zde). A také krátkometrážní filmy budící dojem části regulérního (neexistujícího) filmu, které se vyskytují v reálných filmech a nemají formu traileru (např. Stolz der Nation v Hanebných panchartech). Stejně tak vynechávám celou řadu ukázek z reálných filmů "přetavených" za účelem pobavení do jiného žánru (např. Pařba ve Vegas nebo Forrest Gump představené jako hororové filmy).

Nejstarší falešný trailer, na který jsem narazila, je z roku 1977 (parodie na katastrofické filmy That's Armageddon, jež se objevila v komedii The Kentucky Fried Movie). Nejvíce jich pochopitelně (už proto, že jejich doménou je kromě filmového plátna hlavně internet) pochází z posledního desetiletí. Někdy si divák přeje, aby tak zábavný film skutečně vznikl - takové případy se ostatně také staly. Ale popořadě. Ke zpřehlednění a zároveň analýze falešných trailerů jsem sestavila tři typologie spolu s příklady:

1. podle terče vtipu:

(a) ty utahující si z klišé panujících v určitém žánru - That's Armageddon, Gandhi II, Bottlecap, My Mother's Red Hat, Don' You Go Rounin' Roun to Re Ro, Amistad 2, The Man Without a Facebook, Movie Title, Not Another Sundance Movie, Movie: The Movie, The Day The Earth Stopped Masturbating, Deception, Smoking Gunn II, Machete, Don't!, Thanksgiving, Werewolf Women of the SS, Satan's Alley, The Fatties: Fart 2
 
(b) ty utahující si ze zbytečných pokračování - Titanic 2, When Harry Met Sally 2, ET-X: Extinction, Scorcher VI: Global Meltdown
 
(c) ty, které si utahují z některého herce nebo režiséra - HamletConan the Librarian, The Midnight Coterie of Sinister Intruders, Teresa: The Making of a Saint, Djesus Uncrossed, Cage Unchained

Většina falešných trailerů si střílí ze dvou nebo i více uvedených položek současně. Falešné trailery obvykle také parodují převládající vizuální styl a strukturu filmových ukázek, které bývají samy o sobě nabity klišé (od nadužívaných zatmívaček, přes hudbu charakteristickou pro daný žánr až po hluboký voiceover).

Parodií na akční bojové filmy je trailer Gandhi II (z komedie Jak se dělá televize z r. 1989), na indie dramata Bottlecap a My Mother's Red Hat (zde si Alanis Morissette utahuje také z indie hudby), z britských gangsterek si střílí neexistující "nejbritštější kriminální drama roku" Don' You Go Rounin' Roun to Re Ro. Ve Scary Movie (2000) se objevil trailer Amistad 2, který začíná jako parodie na Titanic, ale druhá polovina traileru odkazuje spíše na otrokářská dramata v čele se Spielbergovým Amistadem (1997). The Man Without a Facebook si střílí ze závislosti na sociálních sítích a může být chápán také jako parodie na Gibsonův film The Man Without a Face (Muž bez tváře, 1993), jehož trailer záběr po záběru (ovšem s vlastním textem a vlastními aktéry) kopíruje.

Patetických dramat není nikdy dost.

Pod názvem Movie Title se skrývají "ukázky na každý film, jenž kdy dostal Oscara", které dohromady tvoří jakýsi 100% oscarový (neexistující) film. Byl také natočen trailer vystihující klišé dramat, která se obvykle objevují na festivalu Sundance - jmenuje se Not Another Sundance Movie.

U ukázek na Titanic 2 si nejsem úplně jistá, zda šlo tvůrci (tvůrcům) o pobavení sebe a internetových diváků, nebo si tím nějaká milovnice (milovník) Titaniku, potažmo DiCapria plnil(a) sen o pokračování původního filmu. Trailer je místy až dojemný (Jack u hrobu Rose) a soudě dle reakcí na YouTube ho některé fanynky vzaly vážně a litovaly, že toto pokračování nevzniklo. I tak ale Titanic 2 vyznívá především jako jedna velká parodie jak na původní Titanic, tak obecně na různá nesmyslná pokračování filmových hitů. Existuje ještě revidovaná verze tohoto traileru (zde), kde je Rose oživena a začne s Jackem žít v domku na předměstí.

Jack je zpátky...

Z "hloupých" pokračování si chytře utahuje Billy Crystal v traileru When Harry Met Sally 2. Před samotný trailer je zařazena scénka s nadsázkou zachycující, jak asi vznikají nápady na takové sequely. Z "dvojky" Harryho a (nové) Sally v podání Helen Mirren se vyklube upírský film - a po zhlédnutí ukázek už producenti spřádají nápady na trojku, kde budou v centru dění zombie. Jak by mohl vypadat sequel filmu E. T. - Mimozemšťan ukazuje trailer s názvem ET-X: Extinction, kde se vedle dospělé Drew Barrymore objeví Morgan Freeman nebo Barack Obama a diváci jsou lákáni na 3D.

Třetí základní terč humoru, který jsem identifikovala, představují herci, příp. režiséři a jejich styl hraní a točení filmů. V rámci filmu Poslední akční hrdina (1993), kde Arnie paroduje sám sebe, viděli diváci falešný trailer Hamlet. Představa Schwarzeneggera v roli Halmeta je krásně absurdní... Další trailer, který se objevil v již zmíněném filmu Jak se dělá televize (1989), nese název Conan the Librarian a také paroduje Schwarzeneggera v jeho proslulé roli (Arnie zde však nehraje). Ve filmu Hříšné noci (1997) se objevil falešný trailer na film Angels Live in My Town, který ukazuje, jak to mohlo vypadat, kdyby si Dirk Diggler býval zahrál v něčem jiném než v pornu - v tomto případě v kriminálce à la 70. léta.

Styl filmů režiséra Wese Andersona paroduje trailer na smyšlený hororový film The Midnight Coterie of Sinister Intruders, jeden z vícera falešných trailerů, které vznikly v rámci Saturday Night Live. Mezi nejpovedenější momenty v komedii Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (2008) jistě patřil trailer na neexistující film Teresa: The Making of a Saint. Matku Terezu zde s obří dávkou sebeironie představuje Megan Fox.

Nějak takhle by mohlo vypadat hollywoodské pojetí Matky Terezy.

O dalších trailerech (zejména těch z Tropické bouře a projektu Grindhouse) se rozepíši v druhé části článku, kde dojde také na dvě zbývající typologie.

pondělí 11. srpna 2014

Recenze - Lucy

Luc Besson je kromě žen, ze kterých se dílem osudu staly silné hrdinky (Brutální Nikita, Mathilda v Leonovi a Johanka z Arku), fascinován ženskými bytostmi obdařenými "nadpozemskými" schopnostmi (Leeloo z Pátého elementu, Angel-A). Jeho nejnovější femme fatale Lucy v podání Scarlett Johansson je na začátku filmu zcela nezajímavou smrtelnicí studující na Tchaj-wanu. Besson nechává diváka si vlastnosti a životní příběh její fádní verze domýšlet, stačí mu jen ukázat její o lecčems vypovídající civilní ošacení, stručně zavzpomínat na nedávnou pařbu a představit individuum (v podání dánského herce Johana Philipa Asbæka), se kterým asi týden chodí.

Jak právě tohle individuum připomene, Lucy je jméno, které vědci dali nálezu kosterních pozůstatků hominida druhu Australopithecus afarensis (ze kterého se podle některých oddělili jak pokročilejší australopitéci, tak rod Homo), jinak nepoeticky označenému jako AL 288-1. "Pramáti" Lucy ve filmu také uvidíme. Pro současnou Lucy se ale osudnou stane jiná kombinace písmen a čísel - CPH4. Jedná se o zbrusu novou drogu, kterou korejsky hovořící boss pan Jang (Min-sik Choi známý z Old Boye), do jehož spárů ji její "přítel" nažene, potřebuje propašovat do Evropy. K tomu účelu mu Lucy nedobrovolně poskytne svou dutinu břišní.

Luc Besson hovoří o Lucy na WonderConu 2014. Od Gage Skidmore from Peoria, AZ, United States of America (Luc Besson) [CC-BY-SA-2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], prostřednictvím Wikimedia Commons

Vylíčený úvod se ve filmu odbude rychle, je přitom "zpestřen" prostřihy na dokumentární záběry na lovenou a lovící zvěř - je jasné, na kterém z konců pomyslného potravního řetězce se Lucy ocitla. Bez cavyků dojde také na zlomový okamžik, kdy se Lucy droga v důsledku bití uvolní do těla - načež se začnou dít věci. S tím, jak u Lucy stoupá využití mozku od standardních 10 % stále výš a výš, chrlí Besson jeden nápad za druhým - od lezení po stropě přes telekinezi či změnu barvy vlasů až po ovládání času, to vše s lehkým nádechem kyberpunku. Žádné z těchto "divů" se režisér neobtěžuje objasňovat a chtělo by se říct, že je kupí víceméně náhodně bez korektur tak, jak mu poprvé přišly na mysl. Taky způsob.

První kroky "vylepšené" Lucy se prolínají s přednáškou profesora Normana (Morgan Freeman) na téma využití kapacity mozku, opět doplněnou záběry ve stylu Discovery Channel. Lucy Normana později kontaktuje, průběžně odhaluje tajemství vesmíru, pracuje na zadržení zbylé dávky drog, má mírné obavy ze své ztráty lidskosti a jen o málo větší z blížící se fyzické smrti. Její lidskost jí má připomenout svým způsobem (nezáměrně?) komický telefonát mámě, starost o zdraví spolubydlící (Analeigh Tipton) a spolupráce s pařížským policistou Del Riem (Amr Waked). Johansson se s nástrahami své role vyrovnává obstojně. Samotné finále pak pro mě bylo v zásadě uspokojivé, jelikož Besson neucuknul *POZOR, SPOILER* a skutečně nechal Lucy dojít až na oněch "božských" 100 %. *KONEC SPOILERU*

Lucy je snadné zavrhnout, protože jakmile se divák začne pitvat v jedné slabině (a těch potenciálních je tam vícero), celá konstrukce se zřítí jako domeček z karet. Podobně jako Angel-A je i Lucy (oba snímky mají poměrně krátkou stopáž 90 minut) spíše hříčka pro radost, i když tentokrát určená přeci jen pro širší publikum. Zatímco v Angel-A komediálnost dominuje a v Pátém elementu tvoří podstatnou složku, v Lucy je vtip jen kořením. A není to ani film, který by mohl zaměstnat víc než oněch pověstných 10 % divákova mozku. Ale na druhou stranu jsem návštěvy kina nelitovala. Doporučuji také patřičně rozpolcenou recenzi od Douglase zde.

Verdikt: 70 %

Filmový koláč - Lucy

úterý 5. srpna 2014

Filmový crowdfunding v Česku

V Cinemě 6/2014 vyšel článek Zaplaťte si svůj film!, ve kterém se Martin Šrajer věnuje získávání zdrojů pro filmové projekty v zahraničí přes internetové sbírky, apelem na fanoušky, kteří jsou ochotni vznik filmu s příslibem zajímavé odměny finančně podpořit. Patrně prvním filmem, na který se vybíralo přes internet, byl Forreign Correspondent (1999) nezávislého scénáristy a režiséra Marka Tapia Kinese (viz článek zde). Dnes filmaři využívají především služby serverů Kickstarter a Indiegogo. V České republice se crowdfunding v posledních letech začal rychle rozvíjet a vedle komunitních projektů, hudebních alb, knih, aplikací a dalších se vybírá také na filmy. Některé z nich již byly dokončeny, jiné jsou ve stadiu vzniku a další neuspěly.

Diváckou cenu na letošním MFF Karlovy Vary získal dokument Magický hlas rebelky, zčásti financovaný fanoušky, a to přes náš největší crowdfundingový portál HitHit. Projekt byl zaštítěn jménem uznávané dokumentaristky Olgy Sommerové. Kromě obvyklých filmových odměn (DVD, soundtrack, podepsaný plakát, poděkování v titulcích, VIP pozvánka na premiéru a setkání s tvůrci) byla nabízena také alba Marty Kubišové a Anety Langerové. Mirka Spáčilová vzniknuvšímu dokumentu vyčetla malou míru "objevnosti" (viz Mirčina recenze) a z některých recenzí na ČSFD je patrné, že vysoká hodnocení jsou spíš "za Martu", nežli za film samotný, nicméně Magický hlas rebelky lze považovat za velmi povedený projekt.

Stránky projektu Magický hlas rebelky (https://www.hithit.com/cs/project/460/magicky-hlas-rebelky)

Velký zájem fanoušků provázel film Krásno populárního herce a komika Ondřeje Sokola. Pro svůj první režisérský počin s hvězdným hereckým obsazením nasbíral asi 200 tisíc Kč. Projekt nebyl prezentován přes žádný z crowdfundingových serverů (propagovala ho ČSFD, tvůrci navíc intenzivně komunikovali přes Facebook) a mezi nejpopulárnější odměny patřilo uvedení jména přispěvatele v titulcích (za 299 Kč), placky, trička či kalhotky. Podle Ondřeje Sokola (zde) byly finance získané crowdfundingem přilepšením ke stávajícímu dostatečnému rozpočtu (ve výši 26 milionů). Krásno (2014) kritiky nenadchlo a na ČSFD se jeho hodnocení pohybuje pod 60 %. Soudě dle reakcí na sociálních sítích však výsledek většinu fanoušků potěšil.

Jeden z přispěvatelů na dokument Magický hlas rebelky se podivoval nad tím, proč tímto způsobem shání finanční prostředky renomovaná režisérka na projekt vznikající v koprodukci s Českou televizí. Také Ondřej Sokol se podle svých slov (viz rozhovor) setkal s výtkami, že někdo tak známý shání peníze na film touto cestou. Podle něj ale může úspěch zavedených tvůrců při crowdfundingu do budoucna pomoci také méně známým žadatelům o podporu. Crowdfundingových služeb v zahraničí využívají vedle proslulých autorů (Spike Lee nebo Tom Hanks) spíše méně neznámí a začínající režiséři nebo přímo amatérští nadšenci. Avizované filmy také často bývají zaměřené na poměrně specifické skupiny diváků.

Takový je i případ právě natáčeného filmu Prach a broky, financovaného pouze přes crowdfunding. Na serveru Startovač získali tvůrci z občanského sdružení Rosenthal téměř 250 % požadované částky. Mezi odměny pro fanoušky patřila možnost zahrát si ve filmu jako komparz nebo zaslání rekvizit použitých při natáčení. Sdružení pořádá historické akce či LARPy, v minulosti již jeho členové natočili několik krátkých filmů. Chystaný snímek má být "loupežnickou mozaikou" (s ambicí nabídnout netradiční pohled na známé postavy loupežníků), protkanou akčními scénami a černým humorem. Je nasnadě, že tento projekt (zvláště oproti dvěma výše zmíněným) podporovali v první řadě příbuzní, kamarádi a známí Rosenthalců - vybraná vysoká suma ale svědčí o tom, že si našel také nemálo "cizích" příznivců (např. Kines prý získal od rodiny, přátel a investorů spjatých z filmovým průmyslem asi tři čtvrtiny celkové částky, zbytek pak od uživatelů, kteří se o projektu dozvěděli z jeho webových stránek).

Prezentace projektu Prach a broky na Startovači (https://www.startovac.cz/projekty/prach-a-broky/)

Když jsem začínala psát tento článek, netušila jsem, že už uspělo takové množství projektů - byť šlo spíše o menší a/nebo specifické záležitosti. Na Startovači se mezi úspěšné projekty řadí amatérský film Star Trek: Skryté hry, dokument o FK Dukla Praha (ve videu k projektu vystupuje Ondřej Vetchý) nebo krátké sci-fi Snapshot. Na HitHitu se jedná např. o portrét Filipa Topola Takovej barevnej vocas letící komety, na který se vybralo přes 470 tisíc Kč, dokument o Olze Havlové a film o mobilizaci 1938. Finance přes crowdfunding získaly různé filmové festivaly, fanoušci přes HitHit také pomohli filmovému magazínu Cinepur. Perličkou je pak dokončený projekt Zachraňte herečky z filmu Bella Mia!.

Projekt na záchranu filmového stáda před porážkou (https://www.hithit.com/cs/project/315/zachrante-herecky-z-filmu-bella-mia)

Dostatek financí od fanoušků se naopak nepodařilo vybrat na crazy komedii Vidět a zemřít Marka Dobeše, režiséra filmů Byl jsem mladistvím intelektuálem (1998) nebo Choking Hazard (2004). Ten se pokoušel crowdfundingem získat 300 tisíc Kč, tj. 10 % částky nezbytné k natočení filmu. Neuspěl také dlouhá léta plánovaný snímek o Miladě Horákové, který propagoval producent David Mrnka. Pro titulní roli v Miladě Mrnka neúspěšně oslovil postupně Kate Winslet, Maggie Gyllenhaal a Veru Farmigu (více zde). K vysoké cílové částce milionu korun projektu nepomohla ani výzva Kláry Issové ve vystaveném videu.

Přes crowdfunding to rovněž marně zkoušel ne zrovna dojem "koukatelné" kvality vzbuzující projekt Gaston, "velkolepý příběh o hledání identity a autenticity odehrávající se ve světě lachtanů" v režii dokumentaristy Martina Duška. V současnosti se o přízeň fanoušků uchází např. bakalářský film studentky FAMU s názvem Až zapadne slunce, akční sci-fi Trhlina, které soudě dle námětu a videa s módně "trhanou" kamerou míří na diváky z řad osmáků a deváťáků, nebo krátký animovaný film Nina, který již překročil cílovou částku.

Nad úspěchem některých projektů lze žasnout, což ostatně ke crowdfundingu patří. Za pozitivum můžeme považovat mj. fakt, že lidé zvyklí si filmy stahovat a do kina chodit několikrát za rok na největší hity, jsou ochotni podporovat filmové projekty a "předplácet" si DVD s obvykle anti-mainstreamovými filmy. Úspěšné crowdfundingové snímky mohou každopádně počítat s nadšenou podporou přispěvatelů. Magický hlas rebelky by na finance (na HitHitu tvůrci požadovali 200 000 Kč a získali jen o málo víc) a ocenění v Karlových Varech s velkou pravděpodobností dosáhl i bez ní. Jiné filmy jsou na ní však existenčně závislé a se zapálenými fanoušky je pojí silné pouto.

Budoucnost ukáže, zda se crowdfunding stane v ČR pro filmaře nosnou alternativou jiných zdrojů, a jakým způsobem budou čistě fanouškovské filmy přijímány běžným divákem. M. Šrajer je skeptický vůči schopnosti crowdfundingových filmových projektů změnit samotný systém vzniku a distribuce filmů. Co platí pro Hollywood, nicméně nemusí platit v českém filmovém rybníčku. Díky crowdfundingu se každopádně točí nezanedbatelné množství snímků, které by jinak nejspíš nespatřily světlo světa, a vzniká specifická produkce propojená od počátku s diváky.